Odborné knihy a monografie
Aktivní gerontologie aneb Jak stárnout dobře
Populace naší planety stárne a není pochyb, že je potřeba se k tomuto fenoménu postavit čelem. Kniha Aktivní gerontologie aneb Jak stárnout dobře je reakcí na aktuální situaci s cílem pomoci nejen odborníkům, ale i každému z nás, porozumět komplexní problematice stárnutí a nalézt rovnováhu pro sebe i společnost. Cílem knihy je propojit teoretické poznatky a klinickou praxi, na jejichž základě bude možné vytvářet prostředí, kde budeme moci všichni stárnout dobře.
Kniha vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace a výsledků nejnovějších empirických studií. Tento globální a teoretický pohled zcela ojedinělým způsobem zasazuje do českého prostředí a praxe. Na své si přijdou odborníci i laická veřejnost. Přeci jen se stáří dotýká každého z nás. Kniha je rozdělena do tří sekcí. První sekce je věnována fenoménu stáří z různých úhlů pohledu a v širších souvislostech. Bourá zaběhnuté mýty, zavádí nové pojmy a souvislosti a definuje koncepci geriatrické péče. Druhá sekce detailně rozebírá klíčové problémy stárnutí. U každého problému popisuje, proč a jak vzniká, jaké má dopady na praktický život seniora a jeho okolí, jak ho můžeme diagnostikovat a jaká opatření zavést. Nezapomíná ani na pečující, kteří jsou často opomíjeni a téměř vždy nedoceněni. Čtenáři zde najdou spoustu příkladů, skutečných situací a praktických tipů. Poslední, třetí, sekce pak představí první střípky aktivní gerontologie u nás a příklady dobré praxe. Cílem je ukázat, že mnoha problémům lze předcházet a že i když nastanou, tak s nimi lze smysluplně žít.
Na obsahu se podíleli odborníci z řad lékařů, lékařů - geriatrů, akademiků, filosofů, psychologů, sociálních pracovníků či pečovatelů pod vedením Mgr. Kateřiny Macháčové, Ph.D. a Doc. MUDr. Ivy Holmerové, Ph.D..
Macháčová K., Holmerová I. et al. (2019) Aktivní gerontologie aneb Jak stárnout dobře. Mladá Fronta a.s., Praha, ISBN 978-80-7571-037-6 (FHS UK), ISBN 978-80-204-5489-8 (MF).
Vybrané oblasti a nástroje funkčního geriatrického hodnocení
Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče
FHS UK, International Longevity Centre, Česká republika vydalo
monografii Vybrané oblasti a nástroje funkčního geriatrického
hodnocení.
Publikace představuje několik základních nástrojů funkčního geriatrického hodnocení, které je jedním z důležitých nástrojů péče o geriatrické pacienty. Funkční geriatrické hodnocení by mělo být základním východiskem jak pro plánování individualizované péče o geriatrické pacienty, tak i pro sledování jejích výsledků.
Demografické změny, ke kterým v současné době velmi rychle dochází, jsou výsledkem lepšího zdraví a delšího dožití populace jak rozvinutých, tak i mnoha rozvojových zemí. Týkají se samozřejmě i naší populace, která patří mezi nejrychleji stárnoucí v Evropě. Velmi významně tak narůstají zejména počty lidí v nejvyšších decenniích. Také lidé s chronickými onemocněními a se zdravotním postižením se v současné době dožívají výrazně vyššího věku, než tomu bylo dříve. Zatímco se doba dožití v České republice velmi výrazně prodloužila, doba tzv. zdravého dožití představuje přibližně pouze tři čtvrtiny života. Jaký je společný jmenovatel všech těchto jevů? Je to skutečnost, že dochází k velmi významnému zvýšení procenta a počtu lidí, jejichž funkční stav je omezen. Nicméně je to právě úroveň funkčního stavu jednotlivých lidí, která společně s kvalitou prostředí ovlivňuje kvalitu jejich života, autonomii a integraci ve společnosti. Zlepšení funkčního stavu by tak mělo být jedním z významných cílů moderní medicíny, zdravotní péče a péče o zdraví všeobecně. Funkční stav je významným ukazatelem výsledků v péči následné a dlouhodobé. Mezi obory, které se jeho hodnocením zabývají, patří zejména rehabilitace a geriatrie.
Geriatrické funkční hodnocení je jedním ze základních nástrojů a východisek pro zajištění kvalitní geriatrické péče. Vzhledem k multimorbiditě geriatrických pacientů využívá poněkud jiné testy, než tomu je u pacientů mladších. Cílem této publikace není představit reprezentativní přehled geriatrických testů. Naopak: jedná se o výběr některých nejčastěji užívaných testů a škál a o představení metody, která umožňuje jejich provedení tak, jak jsme zvyklí u lůžka pacienta pomocí předtištěných formulářů, a jejich následné převedení do digitalizované podoby tak, aby bylo možné sledovat nejen jejich dynamiku u jednotlivých pacientů (což lze samozřejmě i v individuální klinické dokumentaci), ale i výsledky péče, kterou jednotlivá oddělení poskytují.
Kuckir M., Vaňková H., Holmerová I. et al. (2017) Vybrané oblasti a nástroje funkčního geriatrického hodnocení. Grada, Praha, ISBN 978-80-271-0054-5.
Dlouhodobá péče - geriatrické aspekty a kvalita
Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK, International Longevity Centre, Česká republika vydalo monografii Dlouhodobá péče - geriatrické aspekty a kvalita.
Monografie se zabývá problematikou, která dosud u nás prakticky není v literatuře diskutována: zdravotní problematikou chronických stavů způsobujících disabilitu, které jsou v našich podmínkách a v našem zdravotnictví považovány za "casus sociales". Zdravotní problematika těchto pacientů je velmi komplexní a náročná jak na znalosti, tak postoje zdravotnických pracovníků a jejich schopnost nejen zvládat tyto složité zdravotní situace, ale také koordinovat zdravotní péči v týmech složené z dalších pracovníků, včetně pracovníků v sociálních službách.
Jednotlivé kapitoly publikace jsou věnovány problematice funkčního stavu a hodnocení jak somatických, tak psychických funkcí pacientů vyššího věku s ohledem na plánování a poskytování dlouhodobé péče, věnují se také interprofesionální spolupráci. Obsáhlá část se zabývá problematikou kvality dlouhodobé péče a prezentuje výsledky projektu autorského kolektivu - kritéria kvality a standardy dlouhodobé péče.
Odborná publikace je určena zejména lékařům, ale i sestrám poskytujícím zdravotní péči lidem s omezenou soběstačností (tedy potřebou dlouhodobé péče) v domácím i ústavním prostředí. Jako informace může sloužit také manažerům dlouhodobé péče a sociálním pracovníkům i dalším zájemcům.
Holmerová I. et al. (2015) Dlouhodobá péče - geriatrické aspekty a kvalita. Grada, Praha, ISBN 978-80-247-5439-0.
Bedekr aktivního stárnutí
Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK (CELLO-ILC) s partnerskou účastí Ministerstva zdravotnictví České republiky v současnosti realizuje projekt "Nový rámec politiky pro aktivní, zdravé a důstojné stárnutí a poskytování zdravotních služeb a služeb dlouhodobé péče" (zkráceně FRAM). V rámci tohoto projektu vznikla na počátku července 2013 mimo jiné publikace s názvem "Bedekr aktivního stárnutí aneb Jak se orientovat v krajině aktivního stárnutí a dlouhodobé péče - průvodce pro občany a samosprávy." Cílem publikace je pomoci obcím a jejich občanům lépe se orientovat ve škále možností podpory aktivního a zdravého života a podpořit vytvoření nebo rozšíření spektra služeb pro starší osoby se sníženou soběstačností.
Publikace vychází ze sekundární analýzy dostupné
literatury, výzkumů a terénního šetření v obcích v České republice
i zahraničí a snaží se o uplatnění výsledků výzkumu v praxi, místní
politice a praktickém životě. Průvodce se zaměřuje na klíčové oblasti
jako je komunikace a účast na správě města, bydlení, bezbariérovost
prostředí, dopravní obslužnost, sportovní a pohybové aktivity,
dobrovolnictví, vzdělávání, informační technologie, identifikace potřeb
dlouhodobé péče v obci, funkční hodnocení, provázanost a kontinuita
služeb (case management) a zajištění dlouhodobé péče (pobytové, domácí
atd.). Pro každé z těchto témat jsou shrnuty hlavní trendy a představeny
inspirující příklady z praxe z různých měst. V rámci projektu také
probíhají semináře v jednotlivých krajích, které poskytují prostor pro
diskusi a navázání spolupráce v daných lokalitách a městech.
Proč jsou města tak důležitá?
Obce vytvářejí pro náš život důležitý rámec a mají
významný vliv na utváření prostředí, ve kterém žijeme. Význam místního
prostředí a služeb bývá akcentován v případě zhoršeného zdravotního
stavu, zhoršení soběstačnosti a potřeby pomoci v běžném denním životě.
Podle Sčítání 2011 více než dvě třetiny seniorů žijí v obcích do 50 tis. obyvatel a téměř jedna čtvrtina seniorů žije ve městech nad 100 tis. obyvatel. Zhruba 10 % seniorů žije v obci o velikosti 50 - 99 tis. obyvatel. Od roku 2001 přibylo více než 234 tis. osob ve věku 65 a více let, z toho mužů o 121 tis. (o 22 %) a žen o 113 tis. (o 13 %). Celkem ke dni sčítání žilo v ČR více než 1,64 mil. osob ve věku 65 a více let (60 % žen), více než 697 tis. osob ve věku 75 a více let (65 % žen) a téměř 155 tisíc osob ve věku 85 a více let (72 % žen). Počet osob ve věku 95 a více let se téměř zdvojnásobil na celkem 6 051 a počet stoletých a starších osob téměř ztrojnásobil na 530 osob (poměr mužů a žen v těchto nejvyšších věkových kategoriích je 1:4).
Požadavky na služby v malých obcích a velkých městech se významně liší, stejně jako možnosti a způsoby jejich zajištění. V řadě obcí nejsou dostupné žádné podpůrné služby pro osoby se sníženou soběstačností nebo zařízení dlouhodobé péče. Některé obce uvedly, že žádné osoby potřebující péči u nich nejsou. Také z tohoto důvodu jsme vytvořili orientační kalkulátor potřeb dlouhodobé péče, který na základě přepočtu hodnoty daného ukazatele v České republice na počet obyvatel v dané obci umožňuje odhadnout např. počet osob ve věku nad 65 a 80 a více let, příjemců příspěvku na péči, počet držitelů ZTP a odhad prevalence (počtu osob) s demencí, tj. odhadnout potřebu neformální péče a/nebo sociálních a zdravotních služeb. Tento orientační nástroj ukazuje, že lidé, potřebující služby a různé formy podpory v těchto obcích existují.